Vítejte ve světě korálků

Ozdoby z provrtaných zubů, drápů a mušlí patří k těm nejstarším vůbec, vedle nich se pak, už v době kamenné, začínají objevovat první skleněné a keramické korálky. Nejrůznější ozdoby z nich můžeme obdivovat v archeologických sbírkách předních světových muzeí, ale i v menších muzeích regionálních.

Navlékání korálků, které provází člověka již tisíce let, se většina z nás věnuje především v dětském věku, kdy si s jeho pomocí rozvíjíme jemnou motoriku, představivost a učíme se trpělivosti. Někteří z nás ale na tuto svou lásku nezanevřou ani v dospělosti a začnou do svého koníčku pronikat hlouběji.

Když jsem poprvé vstoupila do Tvořilky, kde nakupuji většinu potřebného materiálu, bylo to, jako bych se dostala do úplně jiného světa. Ocitla jsem se totiž v království nepřeberného množství korálků zářivých barev a nečekaných tvarů. Obrovská variabilita se nabízí i co se týče materiálu: sklo, keramika, porcelán, dřevo, polymer, plast, jantar, drahokam... A také jsem se hned seznámila se spoustou nových slov, jako rokajl (drobné korálky většinou válcovitého tvaru a plochého průřezu; v obecnější rovině může označovat jakékoli drobné korálky), puzetky (zapínání náušnic v podobě tyčinky a zarážky), vinuté perle (skleněné korálky vyráběné navíjením různobarevných sklovin na drát) nebo RIZO (mačkaná perlička ve tvaru zrnka rýže s dírkou posunutou ze středu k jedné straně). A také jsem ke svému překvapení zjistila, že existují i dvoudírkové korálky!

V takovém okamžiku okouzlení nezbývá, než se probírat sáčky s různobarevnými perličkami nebo si vybírat z dražších, ale originálnějších kousků - např. keramických korálků zdobených motivy kytiček, sněhových vloček, proužky, puntíky atp., které se kupují po jednotlivých kusech. Po chvíli nadšeného přihazování dalšího a dalšího zboží do nákupního košíčku je však třeba vytáhnout peněženku a přepočítat si uvnitř uložené finance, zda vám vůbec postačí. Navlékání korálků je totiž úžasnou kreativní činností, při níž si dobře vyčistíte hlavu, ale také rozbijete nejedno prasátko.

Je proto dobré si hned na začátku ujasnit, zda si chci jen tak pro radost vyrobit jeden či dva náramky a vrátit se tak nostalgicky na chvíli do bezstarostného dětství, či mám zájem učit se novým technikám a vyrábět tak více kusů šperků. Pro druhou možnost bych doporučovala uvažovat o prodeji přebytků, aby se člověku vrátila alespoň část nákladů vynaložených na tento koníček. Ač se mi při pohledu na ceny jednotlivých sáčků s korálky a dalšími komponenty rozhodně nepodlamují kolena, ve výsledku odcházím z obchodu často s nákupem, jenž se vejde do jediného igelitového sáčku, co můžu bez problémů strčit do kapsy či kabelky, avšak také o nějaké 3 až 5 stovek lehčí. Po několikátém takovém nákupu jsem se proto rozhodla, že i já zkusím své štěstí na Fleru.

Pro ty, co Fler neznají, jedná se o největší internetové handmade tržiště v České republice. Založila jsem si tedy profil, nafotila několik svých výtvorů a pak už jen čekala, až mě objeví první zákazníci. Někdy to čekání trvá docela dlouho, když se člověku nechce investovat do reklamy, ale pokud vytváříte kvalitní věci, cestu k vám si zákazník vždycky najde.

Takže jak mé drobné podnikání vypadá v praxi? Pořídila jsem si dvě lepenkové krabice, jednu na materiál, druhou na hotové výrobky, a i přesto se mi stále válí po stole sáčky s korálky, kovové kroužky nebo zapomenuté kleště. Protože mě baví zaměstnávat ruce při ne příliš intelektuálně náročných televizních pořadech, zřídila jsem si takovou malou dílničku i na konferenčním stole v obývacím pokoji - k velké radosti zbytku rodiny. A protože při práci s drobnými rokajly sem tam něco ztratím, každou chvíli někdo tahá z hustého koberce droboučké korálky.

Co se samotných výtvorů týče, inspiraci pro ně hledám všude: na kreativních kurzech, jež se ve Tvořilce 2x ročně pořádají, na internetu a v časopisech a publikacích věnujících se korálkování. Založila jsem si už dokonce takové své portfolio - velké modré desky plné průhledek, do nichž stále doplňuji nové a nové návody, psané i kreslené.

Začínala jsem s jednoduchým drháním, kdy jsem vyráběla náramky vázáním uzlíků na voskovaných šňůrách, které jsem doplňovala korálky. Následovalo ketlování, což znamená, že například do oček obyčejného řetízku vkládáte další očka vytvořená ohnutím ketlovací jehly s navlečeným korálkem. Tímto způsobem vznikají např. populární náušnice "hrozínky". Při této technice jsem se naučila poměrně zručně pracovat s kleštěmi a štípačkami, což mi následně mnohokrát přišlo vhod. Mým nejoblíbenějším pracovním postupem je ale šití. Tato má láska snad pramení ve faktu, že jsem odmala ráda vyšívala, a tak pro mě byla tato technika jakýmsi logickým krokem.

Kdo by ale čekal, že zde půjde o křížkový či stromkový steh a našívání korálků na látku, bude hluboce zklamán. Korálky standardně navlékám na vlasec, používám bílý o průměru 0,25 mm. Tento postup se od výše jmenovaných odlišuje v tom, že si musíte práci předem dobře rozmyslet a připravit si dostatečné množství materiálu a hlavně dost dlouhý vlasec, ten totiž nelze navázat. Na vlasec postupně, ve většině případů bez použití jehly, navlékáme korálky a bez využívání jakýchkoli uzlíků (samozřejmě kromě úplného začátku, kde musíme vlasec zajistit, aby nám z něj korálky nepadaly, což já osobně dělám tak, že si vytvořím z 6 rokajlů očko, které nakonec bude sloužit jako základ zapínání), jen prostým protahováním vlasce, dáváme šperku požadovaný tvar. Můžeme vyrábět kuličky, vlnky, vějířky, čtverečky, očka, ale i složitější tvary, jako jsou různá zvířátka, např. můj oblíbený krokodýl, který byl v módě, když jsem chodila na základní školu. Fantazii se zkrátka meze nekladou.

Ne že bych chtěla šetřit na svých zákaznících, ale nikdo z nás nevydává rád za jakékoli zboží horentní sumy. Proto cenu svých šperků určuji podle několika klíčových kritérií, a to podle kupní ceny materiálu, množství spotřebovaného materiálu a časové i výrobní náročnosti daného kusu. Vždycky mě proto dokáže rozčílit, když někde na trhu nebo v obchodě narazím na předražené šperky, které dokážu vyrobit za zlomek uvedené ceny. Je samozřejmé, že když se někdo chce výrobou šperků živit, musí na své práci vydělat, sama se přeci snažím o totéž, přesto ale vždy myslím také na zákazníka, jelikož si sama šperky často kupuji, a proto se snažím ceny udržet v přijatelné rovině, abychom byli šťastní všichni.

Co mi naopak dělá velkou radost, jsou korálkové "zmetky". Zní to sice zvláštně, vím, ale právě díky takovým zmršeným kouskům pak mohu vytvářet naprosto originální šperky. To jsem si takhle jednou koupila sáček korálků ve tvaru barevných krychliček zdobených podélnými proužky. Když jsem však vybírala kousky pro zamýšlený náramek, všimla jsem si, že jedna z kostiček je chybně provrtaná a má tak svislé proužky místo podélných. Tento drobný nedostatek nakonec oživil celý náramek a onen nepovedený korálek získal čestné místo v jeho samém středu. Ještě více mě potěšilo, když jsem v balíčku zlatých korálků z plastu objevila několik špatně oddělených, taková korálková siamská dvojčata tvarem připomínající buráky. Shodou okolností z nich též vznikl náramek, který už zdobí zápěstí kamarádky, jež nemohla uvěřit, že ony korálky jsou vlastně "odpad" a že kdyby takové cíleně hledala, nenajde.