báseň Korálky

a žlutý pro radost,
snad na kousek provázku,
vejde se mi jich dost.
ať přinese tobě do duše klid.
Pro černý pak ať na duši neklesáš,
nikdo nemůže jen šťastný být.
a bílý ať zažene pryč všechen žal.
Nemusíš utrácet za drahý kámen,
stačí, jen abys dobro všem přál.
růžový krásné sny skládá ti v skráň,
ať hlavu svou můžeš vždy držet vzpříma,
čistotu duše své stále si chraň.
zlatý ať podpoří životní sílu,
stříbrný přítelem v nouzi stane se,
hnědý učí milovat bez rozdílu.
a navždy svázat šperk plný přání.
Ruka však náhle se zachvěla...
Splní se, či zmizí ve zklamání?